Čajovník

Čajovník, latinským názvem Camellia sinensis je znám ve 3 variantách:
Čajovník čínský (Tea sinensis) dosahující výšky 3 - 4 metry, assámský (Thea assamica) dorůstající v divoké přírodě 15 až 20 metrů a indočínský. Assamský čajovník na rozdíl od čínského má větší a jinak utvářené listy, méně kvete, má větší obsah taninu. Vhodné jsou pro něj horské polohy (nad 2000m) v tropickém pásmu. Indočínský čajovník je něco mezi uvedenými druhy, dorůstá 6m a pěstuje se převážně na Cejlonu. S úspěchem již bylo provedeno křížení čínského a Assámského čajovníku a tyto rostliny již převažují na většině plantáží na celém Světě, výjimkou jsou japonské a čínské plantáže.
Čajovník se na plantážích udržuje ve velikosti 1m pro snazší sběr. Listy čajovníku jsou dlouhé od 3 do 25cm a široké 1 až 10cm. Čajovník kvete bílými květy vyrůstajícími po 1-3. Čínský čajovník má malé, temně zelené listy. Vhodnější pro jeho pěstování jsou vyšší polohy (nad 1150m). Dobře snáší teploty i mírně pod bodem mrazu. Je zajímavé, že čaj rostoucí v horských polohách dosahuje menších výnosů, ale nesporně vyšší kvality. Tento kvalitní čaj má velký podíl tipsů (nerozvité pupeny, pokryté stříbrně bílými chloupky).
Čajovník se pěstuje ze semen nebo řízků. Semena se nechávají určitou dobu dozrávat a potom se pěstují v pařeništích. Mladé rostlinky se po půl roce přesadí na plantáže do stínu pod velké čajovníky. Při řízkování se lístkové řízky nechají zakořenit a po 8 měsících se přesazují na plantáže. Čajové keře jsou uspořádány v řadách. Asi ve dvou letech se provádí první tvarovací řez a po 3 letech je čaj připraven na první sklizeň. Čajovník se pěstuje v oblastech ležících mezi 43. stupňem severní a 30. stupňem jižní šířky, a to v mnoha zemích ( Bangladéž, Burundi, Georgie, Indie, Indonésie, Keňa, Čína, Malawi, Malajsie, Mozambik, Papua-Nová Guinea, Rwanda, Srí Lanka, Tanzanie a Uganda).
Čajovník je stále zelená rostlina čeledi čajovníkovitých (Theaceae), listy jsou světle až tmavě zelené, tuhé a mají pilovitý okraj. Květy, pro čaj bezvýznamné, jsou bílé až růžové. Plody představují malé tuhé tobolky, které se tvarem i barvou podobají evropským lískovým ořechům, jsou však spíše kulovité. Pro kvalitní výnos vyžaduje čajovník mnoho lidské práce, není to pouze otrhávání a sestřihávání, ale i okopávání, hnojení a ničení různých škůdců. Vyžaduje také mnoho srážek rovnoměrně rozdělených po celý rok. Takto vypěstovaná rostlina dává užitek zhruba dvacet pět let, přičemž se může dožít sta i více let.